Víte, čím je náš svět tak výjimečný? I kdybychom se snažili, seč by nám síly stačily, nenalezli bychom dvě naprosto totožné bytosti. My, lidé, jsme si v ledasčem podobní, to je fakt. Máme rádi společnost, tančíme, zpíváme, učíme se, píšeme, myslíme, cítíme a prožíváme. Ale každý z nás má něco, čím se od ostatních liší, něco, díky čemu je jedinečný.

Víte, co říkává náš pan ředitel? Každý žák ve škole by měl zažít pocit úspěchu. Někdo je šikovný na tělocvik, někdo na ruční práce, někdo na matematiku a jiný zase na český jazyk. A víte, co je na tom všem tak krásné? To, že škola nám nabízí možnost, jak svou výjimečnost odhalit, ukázat ji ostatním a nenechat ji skrytou v našem nitru.

Když se rozhlédneme kolem sebe a zamyslíme se na tím, co nám život nabízí, zcela nepochybně dojdeme k názoru, že máme v dnešní době širokou škálu slov, která můžeme použít, abychom dokázali ostatním vylíčit, jak svět kolem nás vypadá, co je pro nás důležité, co k životu potřebujeme, co nám dělá radost či co se v nás samotných právě odehrává. Někteří tato slova vyslovujeme nahlas, někteří je světu představujeme na listu papíru. Slovo je však slovo, a skutečně nezáleží na tom, zda je vysloveno nahlas, v lidském nitru, či zda jej světu sdělíme prostřednictvím grafému.

Někteří lidé užívají slov poskrovnu, jiní naopak slovy nešetří. A jsou mezi námi i tací, kteří slova používají k tomu, aby prostřednictvím nich ukazovali, jak lze vše, co jest, veškeré bytí na planetě zemi i mimo ni, umělecky ztvárnit. Jedním z těchto lidí je i náš individuálně vzdělávaný žák 7. ročníku Dominik Bartoník.

Dominik je chlapec, který ve svém věku dokáže analyzovat a interpretovat knihy takovým způsobem, na který by mohl být hrdý i učitel češtiny. To však není všechno. Kromě toho, že Dominikovi žádný motiv či myšlenka díla neunikne, je sám také mladým autorem, který už v tak útlém věku obsazuje vítězné příčky v nejrůznějších literárních soutěžích.

Chcete-li, pojďte se na ukázku Dominikovy tvorby podívat s námi…