S letošními deváťáky jsme si v rámci chemie museli splnit některé „experimentální resty“, na které už koncem minulého školního roky nezbyl čas. Jednalo se o pokusy se suchým ledem, což je pevná forma oxidu uhličitého, a určování pH pomocí indikátorových papírků nebo výluhu z červeného zelí.

 

V říjnu jsme experimentovali se suchým ledem, který se používá jako účinné chladící médium v potravinářství. Jeho teplota se pohybuje kolem - 79°C. Toho jsme také využili a pomocí suchého ledu, smetany, cukru a šlehače si vyrobili vanilkovou zmrzlinu. Sice jsme se učili, že v chemii nic neochutnáváme, ale každé pravidlo přece musí mít výjimku. Mezi ochutnáváním zmrzliny jsme si také ukázali další vlastnosti suchého ledu, např. sublimaci, neboli přechod z pevného skupenství přímo do plynného (z toho vychází název suchý led).

A protože nám odpoledne ještě nějaký led zbyl a ve škole již nebyly jiné třídy, seznámili jsme s pokusy se suchým ledem děti v mateřské škole. Ty byly z „chemického kouzlení“ obzvlášť nadšeny.

 

V průběhu listopadu jsme si zase připomněli kyselost a zásaditost roztoků, kterou určujeme pomocí stupnice pH. K tomu se využívají tzv. asidobazické indikátory nebo přístrojové pH metry. My jsme si s žáky připravili několik roztoků z běžně dostupných chemikálií jako je savo, čistič odpadů, ocet, kyselina citronová, destilovaná voda a dalších roztoků jako je káva, mléko nebo sirupová voda. K určování pH jsme si připravili univerzální indikátorové papírky a výluh z červeného zelí. Indikátory mají tu vlastnost, že mění své zbarvení v roztocích o různém pH. Tak jsme si sestavili barevnou škálu pH od 0 po 14 a vše jsme si zaznamenali do pracovních listů.