Před několika dny jsem se u svačinky ptal Toníčka, proč je tak smutný. Odpověděl mně, že on by chtěl ten zápis do první třídy (u nás zápis děláme jen administrativně bez dětí, které velmi dobře známe z naší školky). Tak jsem jemu i ostatním slíbil, že jim "zápis" udělám. Když jsem já byl u zápisu před jednašedesáti lety, nejvíce jsem se těšil na tu stovku a čokoládku od pana řídícího (kterou mu samozřejmě potají dala mamka).