Je milé se dovědět a znova se přesvědčit o tom, že do naší školy chodí bystří a zdatní žáci. Trio IV žáků reprezentovalo naši školu na soutěži, v níž, jak píší organizátoři, nejde o bezhlavou aplikaci již nabytých vědomostí. Tamější úkoly vyžadují jistou dávku invence a důvtipu. Důvtip a invence Danovi, Adamovi a Tomášovi nechyběly, a tak nejenže vyhráli celostátní soutěž a v mezinárodní soutěži obsadili 2. místo (z 1 799 soutěžících týmů!). Bližší podrobnosti přímo od nich:
Tomáš Dočekal (7. IV)
Ahoj, já jsem Tomáš z Brna a 24. 11. 2023 jsem se zúčastnil mezinárodní týmové matematické a fyzikální soutěže „Náboj Junior“. Měl jsem tu čest být v týmu s Danem Školařem a Adamem Houdkem z naší školy v Březové. Soutěž se konala v aule Gymnázia tř. Kapitána Jaroše v Brně. Byla tam spousta dalších týmů ze škol z ČR. Myslím, že se celkově účastnilo kolem 400 týmů (ČR, Slovensko, Polsko, Španělsko, Chorvatsko, Holandsko, Belgie). Soutěž podle mě proběhla velice rychle (i když trvala 2 hodiny). Byla to moje vůbec první zkušenost s takovouto soutěží. Hodně jsem se naučil od těch nejlepších – a to od kluků z našeho týmu. Po skončení jsme čekali na výsledky, které nás velmi potěšily – nakonec jsme skončili nejlepší v ČR.
Dan Školař (8. IV)
Já a Adam jsme si řekli, že bychom chtěli vyzkoušet nějakou matematickou týmovou soutěž. S ohledem na místo konání jsme se registrovali na Náboj Junior (velké díky paní učitelce Martinákové, která má pod palcem všechny matematické soutěže, kterých se škola účastní). Byli jsme jen dva, tak jsem se zeptal Tomáše ze 7. třídy, se kterým se znám díky bruslení. S Tomášem jsem už dělal několik šifrovacích městských her v Brně, odkud všichni tři jsme, takže jsem věděl, že by byl platným členem týmu. Tomovi se z počátku nechtělo, měl trochu obavy, ale nechal se přemluvit. Před začátkem soutěže jsem se cítil trochu divně, protože i když jsme na místo dorazili 20 min před uzavřením registrace, byli jsme tam úplně poslední. Tomova mamka řekla ‚Poslední příchozí vždy vyhrává‘. Ve třídě, kde se nás sešlo přes 70 lidí, byl strašný hluk, který naštěstí při samotné soutěži umlkl. Během soutěže jsem se cítil hodně dobře, protože jsme byli hodně rychlí. Párkrát, tj. dvakrát jsem ale musel vysvětlovat postup (to když jsem třikrát špatně odpověděl na daný příklad), což nebylo nic příjemného. Ke konci nám zbyly čtyři příklady, tj. 2/21 z celkového počtu. Když Tomáš po soutěži říkal, že jsme první (což si přečetl na tabuli, na kterou jsem já nedohlédl), nemohl jsem tomu uvěřit, průběžné hodnocení jsem nesledoval. Čekání na vyhlášení jsme si krátili hraním rychlovky hry „švábí salát“.
Jsem rád, že jsme se takto sešli, byl to super zážitek.
Ukázka příkladů, které jsme řešili:
Cyklistický závod vede jen z kopce a do kopce. 1/3 vede do kopce a 2/3 z kopce. Vítěz jel průměrnou rychlostí 24 km/h. Jízdou do kopce strávil třikrát víc času než jízdou z kopce. Jakou průměrnou rychlostí jel z kopce?
Najděte nejmenší přirozené číslo větší jak 1, které splňující podmínku, že když vynásobíme jeho ciferný součet sám sebou, vyjde nám součin všech jeho cifer.
Adam Houdek (8. IV) poslal další z příkladů:
Jedeme šalinou č. 12 a vidíme, že každé 2 minuty nás míjí jiná dvanáctka v protisměru. Na zastávce v jízdním řádu píšou, že pětka jezdí každých 6 minut. O kolik víc dvanáctek než pětek projede zastávkou za hodinu? (v jednom směru).
