Dlouho očekávané se stalo skutkem a naši žáci (jak místní, tak IV) se vypravili do světa!
Ve dnech 31. 10. – 4. 11. jsme navštívili Britské ostrovy a poznávali jejich krásy. Úterní odjezd od školy provázela celá škála emocí – radost, napětí, očekávání, lehká nervozita i smutek z dlouhého odloučení. Cesta přes několik států završená zdoláním tunelu La Manche byla náročná, ale zvládli jsme všechny zastávky, i turnikety na WC. Spánku moc nebylo, nejspíš z neutuchajícího očekávání, co všechno následující dny přinesou. Ale nakonec jsme přece jen ve zdraví tělesném a snad i duševním dorazili zdárně do Londýna.
První den nás čekala bohatá pěší prohlídka místních historických krás. Viděli jsme např. budovu parlamentu, Big Ben, Webminster Abbey, Buckinghamský palác, Piccadilly Cirkus, Soho, Trafalgar Square i St. James park, který nám svou bohatou faunou připomněl náš domov. Zamáčkli jsme slzu a šli k London Eye podívat se na město z ptačí perspektivy. A že toho bylo vidět opravdu hodně! Úspěšně jsme se přesunuli metrem a šli si odpočinout k hostitelským rodinám, které nás už čekaly s otevřenou náručí. Po zdvořilostní frázi „nice to meet you“ jsme všem předali dárkové balíčky, které nám připravila obec Březová, s pozornostmi z naší domoviny a jeli se do přechodných domovů navečeřet a konečně vyspat s nataženýma nohama.
Druhý den nás čekal přesun autobusem do Madame Tussauds, nejznámějšího muzea voskových figurín na světě. Tam se nejednomu z nás splnil sen, když jsme měli možnost se vyfotit s celebritami nejen ze světa showbusinessu. Poté jsme přejeli do Oxfordu, do univerzitního areálu Christ Church College, jehož jídelna byla předlohou pro velkou síň ve filmové sérii Harry Potter.
Třetí den byla na programu celodenní návštěva Londýna. Došli jsme parkem Greenwich k nultému poledníku, odkud proběhl video hovor s našimi spolužáky na Březové. Lodí po řece Temži (kterou někteří okomentovali slovy „trochu větší Hrubár“) jsme absolvovali návštěvu Tower of London, kde jsme se zatajeným dechem obdivovali korunovační klenoty.
A následovala cesta domů. Všechno zlé je k něčemu dobré, a tak jsme kvůli zhoršenému počasí předešlého dne zdolali La Manche tentokrát trajektem. A jelikož jsme ostřílená parta z Kopanic, občasné lehké nevolnosti všichni rozchodili, případně prospali. A pak už se jelo s minimálním zdržováním DOMŮ!
Avizované nepříznivé počasí se nám vyhnulo a větší déšť nás vždy zastihl v autobuse nebo v některém z interiérů. Strašidelná bouře Cirián buď proběhla v noci, nebo jsme holt z našeho kraje zvyklí na úplně jiné grády! Z ní jsme toho každopádně moc neviděli.
Obrovské poděkování patří naší průvodkyni Lucii za skvěle připravený program a rovněž pánům řidičům za nezměrnou trpělivost a v neposlední řadě za bezpečné dopravení tam, kde jsme se k nim se vší důvěrou „nalodili“.
Všechna „storíčka“ za 24 hodiny zmizí, fotky se možná časem ztratí v hlubinách internetu, ale vzpomínky nám zůstanou navždy. Takže – kam vyrazíme příště?
(Foto D. Michalcová)
