Je zima. Padá sníh. Pro mnohé radost, pro někoho starost. Myslíte si, že sníh je něco běžného a obyčejného? Mýlíte se. Sněhové vločky jsou předmětem výzkumu už od dob Descarta a Keplera. A stále není úplně jasné, proč jsou tak komplikované (a krásné). Snad je to Boží záměr, možná to mají na svědomí vazby mezi molekulami vody.

V šesté třídě zbylo kvarteto odolných žáků. A protože fyzika se mj. zabývá pozorováním přírody a světa kolem nás, pustili jsme se do toho. Po nezbytné dopolední teoretické přípravě (v teple ve třídě), jejíž součástí byla i instruktáž k vystřihování papírových vloček, jsme se vydali po obědě rovnou do terénu. Vyzbrojeni trojicí erárních zvětšovacích sklíček a dobře oblečeni a obuti provedli šesťáci nejen pozorování sněhu, ale také zjistili něco o tom, co je to tlak a tlaková síla a jak se dá do sněhu zabořit i zalehnout. Našli jsme sníh bílý i barevný. Však všecek byl studený. Vyrobili jsme z něj dva sněhuláčky pro radost.

Pobyt na čerstvém vzduchu lze (obzvlášť v této době) všem doporučit. Pokud můžete, užívejte si sněhu dosyta. Můžete na něm lyžovat i sáňkovat, ale můžete ho jen tak pozorovat a obdivovat krásu toho, z čeho se skládá, krásu sněhových vloček.