To jsem pochopil před mnoha lety

Před několika lety jsem nejen na Facebooku zveřejnil čtyři věty, které jsem uvedl pod názvem "To jsem za čtyřiatřicet let ve školství pochopil". Na těch větách nemusím vůbec nic měnit ani dnes, ale pochopil jsem to samozřejmě podstatně dříve, proto bych tyto věty dnes uvedl takto: "O tomto se přesvědčuji více než osmatřicet let ve školství".

Jsem přesvědčen, že následující věty mohou být povzbuzením pro rodiče, kteří v těchto dnech více než obvykle poznávají, co je mít děti doma, a ne ve škole.

  • Já, učitel, jsem ve škole kvůli dětem, ne naopak.
  • Každé dítě by mělo ve škole zažít pocit úspěchu - některé v češtině, jiné v matematice, další např. za snahu, pracovitost, ochotu...
  • Hodnotím žáka za to, co umí, ne za to, co neumí: každého žáka hodnotím individuálně, v rámci jeho možností a osobních pokroků.
  • Všechny děti všemu stejně naučit nejde, ale mohu se pokusit všechny děti učinit šťastné.

PaedDr. Ludvík Zimčík, ředitel škol na konci světa

Bylo to psáno před několika lety, ale nic nemusím měnit. A pochopil jsem to samozřejmě podstatně dříve.

zi-cervec-2021.jpg

PaedDr. Ludvík Zimčík

- držitel čestného titulu Osobnost obnovy Programu venkova ve Zlínském kraji

Ve školství se pohybuji více než devětatřicet let - řídím vzdělávací subjekt zahrnující střední školu, základní školu a mateřskou školu; v základním školství jsem podrobně poznal problematiku málotřídních ZŠ, byl jsem průkopníkem právní subjektivity základních škol, první školu jsem do podoby příspěvkové organizace převedl 4. července 1991 v Dolním Němčí.

Byl jsem zástupcem ředitele školy střední i vyšší odborné, na první soukromé vysoké škole na Moravě jsem pracoval jako zástupce rektora.

Rád říkám, že jsem ve školství zažil různé koncepce i „antikoncepce", reformy i deformy, zažil jsem i takové zrůdnosti jako například počáteční čtení na čas - se stopkami v ruce učitelky...

Praxe mě naučila, že není třeba se točit jako korouhvička na věži podle momentálních názorů, přání a nepromyšleností MŠMT a dalších nadřízených, ale hlavně používat svůj vlastní rozum a a odborné znalosti a zkušenosti a snažit se učit a řídit školu tak, aby to žákům něco přinášelo.