Soutěž, jejímž cílem je poučit žáky o důležitosti a prospěšnosti sběru použitých baterií *, má už mnohaletou tradici.

V letošním školním roce byl jeden z úkolů nazvaný příhodně „Baterkožrout“ zacílen hned na dvě skupiny žáků. Ti mladší vyráběli stylové krabičky na ukládání tohoto nebezpečného odpadu, starší měli úkol početní.

U nás se do díla pustili žáci deváté třídy v hodině fyziky. Nejprve drobné opakování o vnitřní stavbě monočlánku a pak už ono počítání. U komplexních výpočtů využili deváťáci své široké znalosti nejen z fyziky, ale i z matematiky, a to napříč učivem celého druhého stupně.

M: výpočty s desetinnými čísly, zaokrouhlování, aritmetický průměr a dokonce i číslo Π a třetí odmocnina

F: délka, hmotnost, objem, hustota, převody jednotek

Času nebylo nazbyt, kalkulačky byly tedy povoleny. Bylo toho hodně, ale stihlo se to.

Z nepřesných údajů (pst! váha totiž nevážila příliš přesně) jsme pomocí kalkulaček a návodných postupů na pracovních listech byli schopni vypočítat docela přesné výsledky, tedy že …

… plně nasycený Baterkožrout (z krabice od ubrousků) spolyká a bude mít ve svém „bříšku“ 292 kusů baterií, skoro devět kilogramů.

Tak co? Přinesete (použité!) baterie? Vyzkoušíme to?

*) Úplně přesně vzato - Baterkožroutova potrava nejsou baterie, natož baterky, ale – monočlánky.

Baterkožrouty vyrobili žáci v družině s Mgr. Pavlínou Majerovou