Z Základní škola

EduLARP - zážitková pedagogika

EduLARP? Co to je? Proč ho ve škole realizovat? Nejprve jeden aktuální příklad z praxe.

Stojím před žáky 9. třídy, kteří byli v předchozích hodinách poučeni, co to je ten EduLARP.  Ale teď se jich ptám proč? Proč to budeme dělat? Neví, a tak jim říkám, že odpověď najdou na chodbě našeho nového druhého stupně. Žáci se tváří ještě více nevěřícně, ale odchází dle pokynů a v tichosti na chodbu odhalit tu záhadu. Pozorně si projdou celou chodbu a vrací se do třídy. Ve třídě se jich ptám, zda na něco přišli. Stále se tváří pochybovačně a postupně jen jmenují, co na chodbě viděli. Hydrant, okno, podlaha, strop, dveře, stěny. Stále je nic nenapadá. Nakonec si vzpomenou, že na stěně je namalován obraz Jana Amose Komenského. Přikyvuji, že jsou blízko! Ale proč? Kdo byl Komenský? Co propagoval? A už je to tady, dva až tři žáci současně zvolají: „Škola hrou!“. A je to doma. Ano, EduLarp je prostě a jednoduše stará dobrá „škola hrou“ jen v moderním hávu s využitím nejrůznějších technik a postupů.

Ale nyní trochu teorie. EduLARP je vzdělávací formou tzv. LARPů. LARP je zkratka anglického názvu Live Action Role Playing. Zjednodušeně to lze popsat jako hru, při které se hraje v určitých rolích. Tyto hry mají vystavěný určitý příběh. Každý účastník si vybere roli a hraje se. No a EduLARP? Zkratka Edu před názvem znamená anglické slovíčko Education, tedy vzdělávání. Tím pádem EduLARP se na rozdíl od LARPU nehraje jen tak pro potěšení, ale s cílem účastníky, tedy žáky, něco nového naučit. Tato vzdělávací forma má velkou oblibu a tradici ve skandinávských zemí, ale ani v našich zeměpisných šířkách a délkách není žádnou novinkou. Ostatně člověk, který to ty Švédy učil, pocházel tady od nás, že? Je to vlastně také forma zážitkové pedagogiky. Žáci skrze prožitek ve hře objevují a prožívají nové souvislosti a pohledy na dané téma. Zde si myslím, je pak hodně důležitá i závěrečná reflexe hry, která žákům pomůže odhalit nové skutečnosti a paralely s probíraným tématem. 

Základ dobrého EduLarpu, stejně jako každé vyučovací hodiny, ale vždy tkví v kvalitní přípravě. Protože moc vymyšlených EduLARPů, které můžete někde zdarma získat, není, nezbývá než si konkrétní EduLarp vymyslet. A to je výzva i výhoda. Zvolené téma může přesně odpovídat probírané látce. Činnosti mohou odpovídat schopnostem a dovednostem konkrétních žáků, které zrovna učíte a znáte je. První EduLarpy jsem realizovala v hodinách dějepisu. A jakými tématy se tedy deváťáci zabývali? Zabývali se tématem voleb. Na vlastní kůži si vyzkoušeli, že i v demokratických volbách si mohou zvolit diktátora a zakusit tak na vlastní kůži strasti totality. Nebudu zacházet moc do podrobností, jen zlehka. Začínáme a vymýšlíme společně název demokratického státu.  Pak si každý může vymyslet svoji vlastní postavu. Její věk, povolání, postavení ve společnosti, bydliště. Žáci se  spolu pak v rolích seznamují. Je potřeba si ale vybrat státní zřízení a uspořádat volby. Vše probíhá hladce. Volby dopadnou nerozhodně. Pořádá se druhé kolo voleb. Těsně o jeden hlas  vyhrává Martin Budík (ve hře to byl majitel zemědělského koncernu). Vítěz se raduje. Ale radost a spokojenost netrvá dlouho, zvolený zástupce se stává s pomocí soudnictví a armády diktátorem. Žáci na vlastní kůži pociťují změnu režimu. Každý se s touto situací vypořádává jinak. Začíná se vytvářet odboj. Někteří v tichosti spolupracují s režimem. Jiní s ním dokonce kolaborují. Některým se podaří dokonce i uprchnout a ze zahraničí se snaží pomáhat svým blízkým. Těm co v TRPII zůstali.  Ano TRPIE tak totiž přejmenoval diktátor svůj stát.  Žáci v rámci hry plní úkoly, které jim pomohou pochopit, co je propaganda, kdo je kolaborant. A zažívají i to, že věci nemusí být tak, jak se zdají. Žáci hru rozehráli opravdu skvěle, překvapili nás svými promyšlenými kroky a nechybělo mnoho, aby svrhli diktátora a jeho zrůdný režim.  Ale tentokrát stálo štěstí na špatné straně. Hra byla pro plná zajímavých momentů i zvratů. Mile mne překvapilo, jak se žáci vžili do rolí a jak promyšleně a rafinovaně situace řešili. Dokonale zrcadlili situace a momenty, které v totalitních režimech mohou vznikat. Myslím si, že z těchto zkušeností a zážitků bude možno čerpat i v další výuce.

Druhý EduLARP, jsme s žáky realizovali hned po návratu z vánočních prázdnin. Téma nám krásně navazovalo na předchozí hru o diktatuře. Tentokrát si žáci zkusili život v protektorátu Čechy a Morava. Zvolili jsme nový princip hry, tentokrát žáci nezůstávali jen v jedné roli a nehráli jen za jednu zvolenou postavu. Ale vyzkoušeli si hned 6 různých postav a rolí. Úkolem bylo jediné. Přežít dobu okupace. Motivací se stalo zajistit svojí postavě přežití. Žáci si vyzkoušeli, jaké to bylo být v době protektorátu obyvatelem venkova, obyvatelem města, studentem na vysoké škole. Zamysleli se nad tím, z jakých důvodů byli lidé ochotni kolaborovat, co to obnášelo být partyzánem. Hodina byla opravdu akční, žáci vymýšleli jídelníček ze zbývajících potravin, které Němci neodvezli na frontu. Ochutnali propagovaný protektorátní čajíček. Vyzkoušeli si nákup s pomocí potravinových lístků a tzv. šatenky. Vyhodili do vzduchu jeden železniční most. A pak šli „do lesa na dřevo“. Asi si říkáte co? Do lesa na dřevo? Tak se jich zkuste zeptat, deváťáků, určitě vám k tomu něco řeknou.