Z Základní škola

Školní výlet: Malebná Žítková

Ráno mírně oblačno a přes den slunečno, hlásila předpověď počasí. Vše nasvědčovalo tomu, že dlouho plánovaný cyklisticko turistický výlet opravdu vyjde. Po důkladném překontrolování kol a přileb jsme vyrazili směr Žítková. První zastávka k odpočinku byla u chaty Monte Lope v Lopeníku. Zvládnutý mírně stoupající pětikilometrový úsek mnohé nabil chutí jet rychle dále. Následovala obtížnější trasa přes Lopenické sedlo na chatu Jana. Cestou jsme se zapotili, ale téměř nejnáročnější úsek byl za námi. Na Janě jsme se občerstvili a odpočatí sedli na kola. A to byl zážitek. Z Jany jsme téměř bez zastavení projeli Vyškovec a přijeli až do Starého Hrozenkova. Ty úsměvy na tvářích dětí byla radost pozorovat.

Před námi byly necelé tři kilometry do cíle, z toho dvoukilometrový stoupák. A ten dal zabrat všem, museli jsme totiž trochu spěchat, protože se zatáhlo nebe a bylo před bouřkou. Více méně jsme kola tlačili a na kopec dorazili včas, dešti jsme ujeli. Už jen kousek „z kopečka“ a před námi se vynořil penzion Žítková. Octli jsme se v opravdu krásném prostředí. Penzion byl útulný, pokoje čisté, jídlo chutnalo a v okolí byla spousta sportovního vyžití.

Po obědě a krátké regeneraci jsme podnikli vycházku po okolí. Ale nebyla to jen vycházka, zároveň jsme hráli hry vhodné do lesa a soutěžili. K aktivitám jsme využili jen dostupných přírodnin. Například jsme házeli šiškami na cíl, zahráli si přírodní pexeso a na lesního detektiva. Po návratu do penzionu jsme opékali špekáčky, zahráli si fotbal, poseděli s kytarou a odebrali se spát do svých pokojů.

Druhý den ráno v šest hodin už většina dětí nespala, a protože do snídaně byla spousta času, vyběhli jsme na rozcvičku. Jídlo pak náramně chutnalo. Po zabalení věcí a sportovních aktivitách jsme se pomalu odebrali na tři kilometry vzdálenou zastávku autobusu. Byl to výlet, na který se nezapomíná.